Mirek: Pil všem denně na zdraví. Do třiceti. Eliška: Šéf chtěl efekt. Předvedla jsem defekt.
Pavel: Jen makej blbečku. Neměl jsi chodit za školu.
Ivana: Láskyplně mě stiskni, já rozteču. Tvá čokoláda.
Mirek: Mávala mu na hlavní potencionální choroba pohlavní.
Nataša: Pes zvedl nožičku a sousedka dostala psotník.
Adam: Přišel do kina. Viděl film. Odešel rád.
Šárka: Děti se od nás přirozeně učí, bohužel.
Bořek: Ženu miluj a hýčkej, když je tvoje.
Anonym: Ženu miluj, hýčkej. I když je tvoje.
Pavel: Bratříčku zavírej vrátka. Zeman jede do Moskvy.
Lenka: Co škola? Dobrý. Byls tam? Včera jo.
Eva: Úspěšný fotbalista? Dává hodně gólů. Bohužel vlastních.
Jarka: Usínám. Noha klesá. Auto letí. Nic.
Lucie: Žili šťastně až do smrti. Pěkná blbost.
Irena: Ujel mi vlak. Nevadí. Najdu jiné cesty.
Vendula: Ležela bezvládně na zemi. Cítila, že přichází.
Denisa: Praha. Dnes nepiju. Cvak. Dobré ráno, Brno.
Ivana: Sedl si na tvrdou lavici. Nádraží? Věznice.
Štefi: Přišli. Seděli. Poslouchali. Psali. Budou umět psát?
Lenka: Děti jsou naším obrazem, bohužel.
