Soudruh Š: Čest práci, soudruhu, káva s rumem by byla?
Soudruh N: Už na tebe čekám, soudruhu Štěpáne, kávička s rumíčkem je na stolečku.
Š: A páreček?
N: I páreček. Četl jsem zrovna tvůj dnešní úvodník v Rudém právu. Miroslave, ty jsi Majakovský. Mohu tě soudružsky obejmout a políbit? Strana ani netuší, koho v tobě má.
Š: ...no, trochu jsem se nad ním zapotil. Já nejdřív myslel, když tu knihu z Kremlu poslali, že mám dát někoho zavřít, ale doba je jiná.
N: Soudruh velvyslanec o tom tak zajímavě hovořil mez dvěma vodkami a Kalinkou... ééééch kalínka kalínka kalínka maja...
Š: No jo... ještě když tancoval kozáčka, tak jsem nevěděl, co bude. Ale po třetí vodce už bylo jasno...
N: Prý to napsala nějaká uvědomělá soudružka zdravotnice...
Š: Ne, ta o ničem nevěděla. Ta koukala, když ji předvolali....Byla to její dcera. Studentka. A Gorby se nenaštval. To za Leonida by dostala přinejmenším povinnou studijní cestu na Sibiř...
