Jednoho dne se jinému děvčátku, přesněji jeho křečkovi, narodila křeččí miminka. A až miminka byla k odběru, tak děvčátko také jedno dostalo.
Malý křeček byl roztomilý, taková chundelatá kulička.
Samozřejmě křeček bydlel s děvčátkem v pokojíčku tajně, aby maminka nevěděla a samozřejmě jednou křeček ze své ubikace utekl. Když se děvčátko chtělo na malého křečíka podívat, už ve své krabičce nebyl.
Umíte si představit tu hrůzu, křeček, který utekl a navíc to byl „tajný křeček“ a teď je pryč…
Jako naschvál děvčátko nenašlo svítilnu a nenapadlo ho nic lepšího, než zapálit svíčku a podívat se pod postel (která měla zespoda látku), jestli tam ten křeček není. Látka začala okamžitě hořet a celá postel byla zespoda v plamenech.
Děvčátko zachovalo stoický klid, sfouklo svíčku, s nevídanou silou nadzvedlo tu těžkou postel a opřelo jí o stěnu, v komoře vzalo velikou 5 l sklenici, kterou napustilo vodou a „hasilo“. Asi při třetí sklenici mu sklenice vypadla z ruky a rozbila se, ale oheň byl uhašený. Děvčátko vytřelo vodu, posbíralo střepy, dalo postel na místo, obléklo se a šlo do školy. Ano, vše se odehrálo ráno před vyučováním, tak nebylo moc času.
Odpoledne, když se vrátila maminka z práce, cítila v celém bytě pach spáleniště a ptala se: „Co se to tady stalo? Tady hořelo?“ „Ne, nic se nestalo.“ Zalhalo děvčátko. Bálo se trestu. Ale maminka se nedala ošálit a doslova požářiště vyčuchala…Děvčátko se muselo přiznat, proč hořelo a jak se to stalo, že hořelo.
Chápejte, že pro maminku to byl několikanásobný šok: HOŘELO, KŘEČEK, CO VŠECHNO SE MOHLO STÁT a kupodivu se na děvčátko vůbec nezlobila, nakonec byla ráda, že se nic horšího nestalo, a i křeček se později dostal opět do svého domečku. Jednou pěkně večer u televize si vykračoval kolem obývací stěny, ale to už dávno nebyl tajný křeček….
