Probudila se s divným tušením. Ani během dne v práci jí ten zvláštní pocit neopustil. Intuice ji nikdy nezklamala, a tak se rozhodla, že na ni dá i tedˇ. Jenže potíž byla v tom, že tentokrát ji navigovala mnoha směry a ona nevěděla, jakým se vydat. Všímala si změn, kterými si za posledních pár měsíců prošla, a tak navštívila člověka, který, jak doufala, by jí poradil co dělat. Protože to byl její známý a znal ji dobře, dospěl k závěru, že ty změny mohou být stresem. Doporučil jí tedy klid.
I ona si myslela že to bude stresem a neustavičnými problémy posledních měsíců a tak se rozhodla, že si vezme delší dovolenou a procestuje s dcerou a synem Evropu. Vždy po tom toužila a chtěla starý kontinent ukázat i dětem.
Jedno z jejích kréd bylo, že cestování je to nejlepší vzdělání jaké člověk může dostat a chtěla to dětem dopřát. Jenže i přes odpočinek a úžasné cestovatelské zážitky cítila, že je stále něco špatně, jen nevěděla co, neuměla to pojmenovat.
Všimla si, že hodně zhubla, ale přičítala to jiné stravě a všemu, co s cestováním souvisí. Jenže ani po návratu domů se nic nezlepšilo. Držela bezlepkovou dietu, a tak to vypadalo, že to bude jejím nedodržováním během cestování. Jenže ani po měsíci potíže nepřešly, a tak vyhledala lékařskou pomoc.
Po kolečkách návštěv doktorů a různých vyšetření, které se zdály nekonečné, se zjistilo, že se jí v těle usídlil na vaječníku pavouk, který se rozhodl přást své pavučiny po celém těle, aby mohl cestovat jak a kam se mu zlíbí. Jenže pavoukův nápad se nelíbil jí, a chtěla jeho záměr, pokud možno, jakkoliv překazit. A tak začaly několikaměsíční cykly, kdy jí do těla putoval jed na otrávení nechtěného pavouka a jeho pavučin. I přes vypadávání vlasů a celkovou slabost to po několika měsících vypadalo, že se pavouk rozhodl vzdát, a začal stahovat své sítě. Jenže pavouk byl vychytralý, a své sítě stáhl pouze na určitých místech, jak ukázalo další vyšetření. Zároveň rozpředl své sítě i jiným směrem.
Po dalších vyšetřeních a konzultacích se ukázalo, že pavouk, jak to vypadá, je prozatím neporazitelný a nechce se vzdát. Protože jed na pavouka nezabíral, a naopak jí ubíral krvinky ve prospěch pavouka, a šetrnější biologická léčba zabrala pouze na pár pavoučích sítí, ukončila se po dohodě mise na zničení toho ničemy. Po počátečním těžkém šoku a nevíře se rozhodla, že dál bude dojíždět na biologickou válku s pavoukem a bude s ním bojovat dál jakkoliv a dokud to bude jen možné, s pomocí celé rodiny.
Vzala to po svém, a chce žít co nejnormálnější život. S dětmi jezdí na výlety, účastní se rodinných a kamarádských oslav. Užívá si života a každého detailu a vůbec si nepřipouští, pokud okolnosti dovolí, že její tělo zasáhla tichá invaze. Je veselá, ale v hloubi duše ví, že nezvaný návštěvník s ní žije dál.
