"Cirkus, bejku." To zas Lola.
"S´ to neviděla?"
"Já to zejtra nedám. Vůbec nevim, co tam mám dělat."
"Za chvíli."
"To už říkáš hodinu. A před tím jsi čuměl zas na nějakou jinou blbost. Až to skončí vypadneš a vrátíš se nepoužitelnej. A já za tebe zejtra hraju šaška v manéži. V životě jsem to nedělala. Nevím, jak to jde za sebou. Nemám kostým a jsem ženská...
Jediný, co vim, je, že na mě nevlíknete půl krávy. V životě jsem v tom nechodila. Natož abych si stihla vymyslet nějakej gag. Jíra je taky nemehlo, ten to nezachrání."
"Aut, to byl jasnej aut." Koukne na Lolu a pochopí, že neprožívá totéž. "Co je? Teď nevotravuj, potom. Gól!"
Lola mu vypne televizi.
Rvačka.
Rána čínským porcelánovým talířem do Ronovy hlavy a chvíle překvapení. Střepy.
"Nech mě bejt," vrčí Ron hrozivě.
"Tak mi to řekni, já to musim vědět, ty blboune. Ty budeš na kšeftě a já v cirkuse za idiota."
Ron ji odstrčí a zapne televizi. Další snaha o dialog by skončila krveprolitím.
Lola se klepe vzteky. Srdce jí mlátí a začínají se jí dělat mžitky.
Prášek. V životě ho nebrala. Dostala ho kvůli matce, se kterou to nebylo snadný. Teď je ta chvíle. Lola chvatně hledá Diazepam, spolkne pilulku a zapije.
Nic. Vztek trvá.
Lola však začíná kýchat. Sliznice otékají, po těle naskakují fleky. Vztek je pryč, začíná boj o dech. Lola se dusí. Vodu a chodit. Popadla džbánek s vodou a leje ji do sebe, co jí hrdlo dovolí.
Ron mžikne od fotbalu a spatří opuchlou obludu. Kdyby se nedusila, byla by to sranda... ale co když...
Lola zápasí o dech. Oteklé oči jí slzí a kýchání a kašel se stupňuje. Zarputile chodí po pavlači a pije a pije a sípá.
Ron sedí jak hrouda. Fotbal dávno skončil. Ron sedí, Lola lapá po dechu.
Za nekonečně dlouhou chvíli přestane kýchat.
"Je to takhle: rozsvítěj a ty jdeš s tou krávou po levý pistě... Reaguješ na Jíru. Pak honíte světlo..."
Lola si jde pro poznámky, píše si flekatou rukou. Trochu se motá.
"Festivalem humoru v manéži vás dnes opět provází Ron a Jíra."
Potlesk.
Ron je svižnější, mladší, vyšší a hezčí, než byl. Má větší sukces než včera a předevčírem. Lidé tleskají a baví se.
Po představení ho ale záchodová paní nechce pustit na dámský záchod. Dokud nepromluví... Kdo by v tom brýlatém střapatém přesvědčivém šašourovi taky hledal Lolu.
