Ve vlaku jedou v jednom kupé matka s dítětem, starý pán a bezdomovec, který brzy vystoupí. Mezi postavami se rozvine tento rozhovor:Maminka: To už jsem ráda, že už ten bezdomovec pryč! Tak, Honzíku sedí se ti dobře? Pozor nekopej tady pána naproti.
Pán: Ale to je dobré, jen ho nechte. Viď? Kdo to má vydržet sedět bez hnutí celou cestu?
Honzík: Mamíííí, proč ten pán tak divně smrděl?
Maminka: Ale, Honzíku…..
Pán: Smrděl. Vždyť má pravdu.
Maminka: Chudák, vždyť asi nemá ani na šaty. Vždyť nevíte, co se mu stalo?
Pán: Já vám to povím. Všechno prochlastá.
Maminka: Pozor na slova, je tu malé dítě.
Pán: Jen ať ví, jak to chodí. Nemaká, žebrá a chlastá.
Maminka: Nikdy nevíte, co se vám v životě může přihodit. Život si s člověkem občas pohraje.
Pán: Když se chce, všechno jde!
Maminka: Vám v životě asi všechno jde. Že, ano? Vy jste děsně chytrý, že?
Pán: Hm. Jó, jsem. Tak já už vystupuju.
Hlášení: Chytrákov.
