V deseti letech jsem se dostal ke svázanému ročníku Hlasatele. V květnu 1945 jsem vstoupil do skautského oddílu a v červnu u táboráku jsem složil slib. Politické dění mne nezajímalo.V sextě k nám nastoupila nová třídní - doktorka přírodních věd. Říkali jsme jí Holubice, protože zvala k tabuli: "Tak se ukaž, holoubku!"
Protože jsme byli tzv. doktorská třída (několik spolužáků mělo za rodiče lékaře), zřídila biologická praktika - v podstatě přípravku na medicinu.Byl jsem její oblíbenec,tak mne donutila tam taky chodit.Ve druhém ročníku praktik jsme vyoperovávali hermafroditní žlázu šneka a mně se to náhodou povedlo.
Holubice kolem mne poskakovala a tvrdila, že ze mne bude vynikající lékař. Já trouba to zbaštil (původně jsem chtěl jít na stavařinu).
A přišel rok 1951 a maturity. Tatínek jedné spolužačky - profesor Z. - byl ředitelem nějakého odboru na ministerstvu školství. Zjistil, že naše škola dostane jen dvě umístěnky na medicinu. Spolu s lékařem H. - otcem dalšího spolužáka na chatě na Zbečně vymysleli,j ak zlikvidovat ty studenty, kteří by mohli uspět při výběru a ohrozit tak jejich potomky na cestě za medicinským cílem. Využili pravidla třídního boje, který v té době nekompromisně likvidoval lidi, když je někdo udal.
Po maturitních písemkách jsme šli do školy převzít organisační pokyny k ústní části maturity. Na podestě brečela Míla a Jitka jí chlácholila. Na mne zavolala:- řekni,že ses to dozvěděl ve frontě u mlékárny !Co jsem se měl dozvědět? Holubice přečetla 8 jmen – i moje jméno-s tím,že máme jít do sborovny.Usedli jsme na jedné straně dlouhého stolu.Proti nám maturitní komise bez předsedy-ředitele gymnasia v Rakovníku který se závěry komise nesouhlasil.U každého z nás nám přečetli zdůvodnění-Mírák hodil houbou na obraz státníka,básník třídy napsal verše,kde akrostychem označil jednoho politika za hlupáka,já jsem i po zákazu vedl skautský oddíl atd. Prohlásili,že podle novely školského zákona nás nemohou pustit k maturitě.
Ve dveřích Jitka špitla: "Ve dvě u nás!"
Vzrušeně jsme diskutovali-kdo byl ta komunistická mrcha,která nás udala? Ve třídě byli dva členové KSČ,ale nevěřili jsme,že by oni byli tohohle schopní. K mému úžasu někteří rodiče už to věděli týden a marně se pokoušeli intervenovat na změnu rozhodnutí.V době,kdy byla souzena Horáková,Slánský a další celebrity si nikdo netroufal zasahovat do takových případů. Byl rok 1951 Jel jsem do Domažlic a na balvanu pod Čerchovem jsem uvažoval o odchodu po mě známých stezkách do Bavorska. V takové nespravedlivé zemi nebudu ! Pak jsem si ale uvědomil,že po smrti táty má máma jen mne a že bych jí třeba už nikdy neviděl.
Za tři týdny jsme pracovali jako zaučení soustružníci v místním ČKD.Ve velké hale obroben za námi postupně chodilo mnoho dělníků-často členů KSČ. Říkali, že to bylo pěkné svinstvo, ale abychom se nebáli-že do roka nám dají doporučení k dokončení maturity a třeba i ke studiu na vysoké škole. A tak se také stalo.
Slaný je malé město,kde se nic neutají.Proto se postupně celá historie objasnila.Tatínek jedné z nás byl členem KSČ a tak šel k okresnímu tajemníkovi a hodil mu stranický průkaz pod nohy.Ten jej zvedl a řekl -Jirko neblbni,my to vůbec nevěděli.
Holubice dostala garsonieru ve vile lékaře H.,který udání organisoval.
Ještě jsem neměl 18 narozeniny a dostalo se mi tvrdého poučení.Ti vzdělaní rodičové,kteří udání zorganisovali-a na druhé straně dělníci v továrně.Kdo z nich byl nositelem špinavostí té doby?
Moc komunistické strany zneužívali někteří lidé k prosazení své kariéry a k likvidaci lidí jim překážejícím.
Tak se ze strany sociální spravedlnosti stala nenáviděná instituce, která ubližovala lidem.
