Prasák - napsali Jarka Kainová, Zdeněk Petřík a Gábina Rotnáglová

„Na první kolej přijíždí vlak do stanice Čimelice a pokračuje dále směr Třemošnice a Písek!“ hlasá nádražní amplión. Z lavice staré lokálky se kvapem zvedl postarší elegantní muž s pohlednou mladinkou slečnou. Dával jí ve dveřích přednost a zlehka se dotkl jejích zad.
„Prasák!“ vylítlo z úst silnější zralé ženy, která seděla na lavici u okna a nepřátelským pohledem ty dva vystupující sledovala.

„Myslíte toho pána s tou holkou, co teď odešli?“ zeptala se okatá dívka sedící naproti ní.
„Plesnivý dědek, měl by mít rozum!“ rozčilovala se ta dáma nadále. „Vždyť by to mohl být její děda!“
„Z čeho tak usuzujete?“ zeptala se dívka a zvedla oči od lékařských skript.
„Vždyť mu může být snad šedesát a holce je určitě sotva dvacet! Takový já znám, já bych mohla vyprávět. Takovýho podobnýho jsem měla doma, opustil mě kvůli mladý náně!“
„Vy myslíte, že ta mladá dívka je jeho milenka?“
„Co jinýho?“
„Vy jste neslyšela, jak jí ten pán říká: Pospěš, Ivanko, babička na nás už čeká!“