Teď mi začala služba a hned na výjezd ze stopadesátosmičky - prej podezřelej smrad v bytě – no chápete to? Hned po ránu?
Vcházím do otevřených dveří a ten puch je fakt příšernej. Všude tma. U pasu mi zavrní vysílačka.
„Jo už jsme tady.“
„Ano uvnitř - je tu tma a smrad. Sakra něco jsem zakopnul…počkej - vyndám si z kapsy baterku.“
„Do prdele – fakt tu je mrtvola, málem se mi zvednul kufr!“
„Ne, nejsem blbej, udržel jsem to – nekontaminoval jsem místo činu míchanými vajíčky.“
„Pošli mi sem koronera a techniky – naši vždycky říkali víc hlav víc ví!“
„Už se mi podařilo nahodit jističe – všude rudé světlo a řve tu hudba.“
„Ty to slyšíš? Jo – moje oblíbená Zeď od Flojdů.“
„Kruci – to je ale parodie – vypadá to tu jak v bordelu, kde jsem ztratil panictví.“
Zadání
Postava objeví v cizím bytě mrtvolu. V pokoji zazvoní telefon, v následném telefonickém rozhovoru na sebe musí postava prozradit:
Co ráno snídala?
Jaká je její oblíbená píseň?
Co má v kapse?
Kdy měla první nebo poslední sex?
Co jí vštěpovali rodiče?