„To je dobře, že ten dědeček již vystoupil, že ?“
„Ten stréc? A pročpak, paninko?“
„Vždyť to tu zapáchá, že se ani dýchat nedá...“
„Já nic necétím, paninko.“
„Ale to přece musíte cítit, vždyť dýcham přes kapesníček, abych se neudusila. Ten dědeček se určitě nemyl.“
„Tož možná, špinavé ten stréc trocha bul.“
„Teta, já tu vyvětrala, ale je tu tu POŘÁD.“
„Tož to nejni možná, já nic necéétím.“
„Teta, to jde od vás ! Co to máte v tom košíku?“
„Jakém hošíku?“
„Já neříkám hošíku, ale KOŠÍKU ! Co to máte v tom KOŠÍKU?“
„ ezu svojmu synkovi dárek do Prahy. Pravé, homolócké tvarůžky. Nechcete okoštovat?“
