Mlsný kocour skočil oknem do bytu. Posadil se na stůl a shlédnul do terária, ve kterém bydlel křeček.„Nazdar kocoure, přeju krásnej den!“
Kocour se olízl a se zábleskem v očích odvětil: „Ahoj kloučku.“
Křeček se protáhl, vlezl do kolečka a začal běhat na místě. Kocour vytáhl drápky a začalo mu kručet v břiše. Přesto stále seděl a dál pozoroval křečka. Ten mezitím seskočil z kola, dal si ručník kolem ramen a posadil se do dřevěného křesílka.
„Život je pes, kocoure, kdybych takhle každý ráno nemakal, myslíš, že bych v tomhle věku takhle vypadal?“
Kocour se neubránil úsměvu: „Vidim, že máš od rána spoustu práce!“ řekl a zvědavě očima prolétl prostor terária.
„Život není peříčko, kocoure, když chceš něčeho dosáhnout, musíš makat už od rána, a cvičení, to je základ.“
Kocour nic neřekl, srdečně se zasmál a rozběhl se do města najít něco k snědku.
Poučení: V každém z nás je kousek dobra.
