Najednou jsem pochopil že ... zarazil jsem se. Vždyť my jsme všichni švihlý a to je v podstatě norma. Takže jedině babička, je normální a to je vlastně divný. Ano to je ten správný adept.
Taky mně napadlo, že všechny babičky jsou asi normální, ale stačilo vyjít na zahradu podívat se na sousedku. Je téměř nad hrobem a nevyjde s nikým. Každýho sekýruje a tak si pořídila psy. K noze, borečku. K noze, Borečku. K noze, borečku. K noze, Borečku. To jí někdy vydrží celé odpoledne, ale Boreček nic. Má přece rozum.
Ale zpátky k babičce. Víte taková ta babička, která peče bábovku, dělá kakao z kakaa, pohladí vás po vlasech a řekne: "Sedni si chlapče." To zapomenete i na facebook. Tohle je jiná liga. Babičky zavařují, když u nich nejste, plejou a dělaj samé divné věci. Jednou jsem si to googlil, ale nerozuměl jsem tomu. Taky mně napadlo, že až tyhle babičky nebudou, bude všechno umělé a z továrny. Viděl jsem, jak sklízejí něco z pole. Samé stroje, auta a pak hurá do fabriky. Jak to asi dělaly babičky. Budu se jí muset zeptat. Určitě to ví. To je taky divný, ona ví úplně všechno. I to, že jsem si zapomněl kartáček na zuby. Máma mě sjede a dá mi pohlavek, ale kartáček mi nedá. Babička ano. Co je teda divné? Babička rozhodně ne.
U babičky jakoby se zastavil čas. Jak to? Je u ní takový klid, že se dá krájet. Kus si ukrojím a vezmu si ho s sebou domů, abych přežil do příští návštěvy.
Nemůžu se jí dočkat.
