Na louce vykvetl krásný vstavač. Hrdě se tyčil nad ostatní luční květenou a jeho jasně fialové květy přilákaly všechny motýly z okolí. „Vyrostl jsi moc blízko u cesty. Nebojíš se, že tě někdo pošlape nebo utrhne?“ ptala se pampeliška.
„Nebojím, jsem chráněný jako všechny orchideje,“ odpověděl vstavač a dál se pyšně vyhříval na sluníčku.
Od hájku přišla kráva. Vybírala si ta nejlepší sousta a vstavač ji také zaujal. Než se stačil ohradit, zmizel v jejím žaludku.
„Tak to bývá vždycky,“ povzdechla si pampeliška. „Když si někdo myslí, že je dobře chráněný, přijde nějaká kráva nebo vůl a přesvědčí ho o opaku.“
