Snění - napsala Eva Ťoupalíková

Anna Bergmannová, Fakulta designu a umění v Plzni

Zavírám oči. Vidím ji, jak po bytě tančí v těch nových šatech. Sukně se jí točí kolem kolen. Tančí ke mně, chytám ji do náručí. Moc jí to sluší.
„Tati, tati, ty jsi mi nepodepsal úkol,“ vyruší mě ze snění hlas syna. Dávám šaty honem zpátky do skříně a rukávem si utírám slzy. Nechci, aby mě děti viděly brečet.
„Hned přijdu,“ říkám. Ty šaty jsem koupil ženě k 30. narozeninám.
Měla z nich velkou radost. Chtěl jsem, aby si je vzala na sebe druhý den do práce, ale ona nechtěla. Trvala na tom, že si je vezme poprvé, až spolu někam půjdeme, třeba na večeři.
Týden po 30. narozeninách ženu cestou do práce srazilo auto… šaty si na sebe nikdy nevzala…

Poučení: V roce jsou jen dva dny, kdy se nedá nic udělat. Jednomu se říká včera a tomu druhému zítra. Proto je dnešek tím správným dnem, kdy se milovat, věřit a hlavně žít.