,,Jasná jednička, vole. Němci na celkový. Kurz 9:1. To je za litr devět,´´ přesvědčoval jsem kamaráda Petra venku před pobočkou Tipsportu, aby si také vsadil. ,,Co tě nemá, jseš naprosto pomýlenej, letos na to nemaj. Mistrovství světa nevyhrajou. Už prohráli s Mexikem a vůbec, hraje se v Rusku. Němci dostali v Rusku vždycky na prdel.´´
Diskuze ohledně vítězství či nevítězství Němců na závěrečném turnaji mistrovství světa ve fotbale se rozběhla nenásilně a rychle, koneckonců jako i celý šampionát, přestože - nebo spíš možná právě proto - bylo pořádané tou zemí, kde zítra již znamená včera.
,,Hele Peťo, říkám ti - Němci, to je jasný jako facka. Mexiko byla náhoda. Ty neznáš ten slavej citát Garryho Linekera? Že fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí a kterou vždycky vyhrají Němci?!´´
,,No jo, to znám, ten je dobrej, svatá pravda, ale...´´ Usmál se a chtěl něco dodat.
,,No vidíš, tak se ho drž a hoď tam litřík!´´
,,Radši ne, manželka mě poslala pro pleny a kdybych se jí vrátil s informací, že pleny pro Vašíka sice nemám, zato jsem ale náš poslední litr před výplatou investoval do fotbalu, a to ještě na základě citátu bývalého anglického fotbalisty, mohlo by se jí srazit mlíko. A to bych Vašíkovi udělal fakt nerad.´´
,,No, jo tys byl vždycky trochu přizdisráč,´´ usmál jsem se na něj. ,,Tak já to tam švihnu i za tebe. Měj se a pozdravuj tu tvoji kojnou.´´
,,Jo, jo, díky, tak hodně štěstí s těma tvejma Bavorákama.´´
Vešel jsem do pobočky, nahmatal dvoutisícovku a vyměnil ji za tiket s potencionální výhrou 18 tisíc korun českých.
Německo – Švédsko
Večer jsem spokojeně usedl k televizi a začal se těšit na fotbalový koncert, který mi urostlí němečtí hoši předvedou. Jaké však bylo moje překvapení, když po dvaceti minutách prohrávali 0:1 a to jim ještě rozhodčí odpustil penaltu. Patrně to bylo způsobeno tím, že se německý tým skládal převážně z rodilých Turků.
,,Poločas 0:1, to snad ne,´´ bušil jsem SMSku kámošovi s pocitem, jako bych při hře Monopoly uvízl na poli Bankrot.
Vstup do druhého poločasu mě ovšem naladil poměrně optimisticky. Tlak Německa se zvýšil a bylo jenom otázkou času, než padne gól. A tak se také stalo. Již ve 47 minutě bylo srovnáno a investice se začala posouvat z políčka Bankrot k políčku 18 000 Kč. Jenže aby mi ji Němci ochránili zcela, potřebovali vyhrát. Zpočátku se zdálo, že otočení mače v jejich prospěch nebude nějaký větší problém, ale jak čas ubíhal, zvyšovala se i má nervozita. V 95. minutě dostoupila vrcholu.
,,Asi poslední německá šance, přímý kop z poměrně nebezpečné pozicen´´ hlásil komentátor Jaromír Bosák. Nahnul jsem se pro sklenku a zavřel oči.
,,Gól, neuvěřitelné! Tony Kroos vytahuje Německo z lopaty baby jagy,´´ hází Jaromír Bosák svoji další hlášku do mediálního prostoru. Němci se radují a já řvu v obýváku radostí.
,,Je to doma, teď už smáznou Jižní Koreu a vzhůru do finále,´´posílám další SMSku kamarádovi.
Pár dní jedu na adrenalinu z dramatické, ale šťastné koncovky zápasu, a už se přiblížil další.
Německo – Jižní Korea
Těším se, jak si v pohodlí domova odsleduji tento pohodový mač, v němž jsou Němci bráni za jasného favorita, jsem však bohužel zaskočen nemilou informací. ,,Máš služebku, musíš odpoledne do Augsburgu. Jedeš s námi.´´ Chtě nechtě jsem se musel přidat ke kolegům.
Online reportáž sledovaná na mobilu a zadní sedačka auta neskýtala takový sledovací komfort, jaký bych si vytvořil doma, ale pro mé potřeby vědět byla dostačující. Němcům i mně stačilo vyhrát. Jakkoli, upachtěně, ale vyhrát. Na druhém zápase ve skupině nezáleželo. Nepochyboval jsem tedy, přesto jsem poctivě sledoval vývoj zápasu. ,,Tak kolik to máš?", probrali mě kolegové.
,,Ále, poločas 0:0. V pohodě, oni to Němčouři nějak upachtěj,´´ ujistil jsem sám sebe.
Můj optimismus podporoval i fakt, že podle reportáže Korejci horko těžko bránili německý tlak a za celý poločas gólmana německého týmu neohrozili.
,,Druhý poločas, tak pojďte, kluci německý,´´ zahlaholil jsem si pod vousy.
A mé přání bylo vyslyšeno. Podle zpráv průběžně naskakujících v mobilu Němci drtili Korejce a všechno se zdálo býti in ordnung, jen ten potřebný gól ale bohužel stále nepřicházel.
,,89. minuta, aktualizuji,´´ hlásil mobil poctivě.
,,Gól!,´´ vykřikl jsem do prostoru auta. ,,Tý vole paráda, je to tam! Dali to, jako vždycky. Na ty blbý Němčoury je fakt spoleh.´´ Koukal jsem na mobil a zpočátku nechápal, co se stalo.
,,Jun Ki Park, střelec gólu,´´ hlásil mobil a já jsem stále nebyl schopen vnímat situaci správně.
,,To je Němec, s takhle blbým jménem ?´´ ptal jsem se sám sebe v duchu, ale už mi to začínalo pomalu docházet.
Naskočil další update. Vlajka ke jménu střelce. Tak takhle německá vlajka fakt nevypadá. Věci zaklaply.
Kapituloval jsem.
Kapitulovali i samotní Němci, koneckonců to mají historicky naučené, takže jim stejný korejský střelec v nastaveném čase zápasu, na rozloučenou se šampionátem, přibalil ještě přídavek v podobě druhého gólu.
To mělo za následek pár věcí.
Namyšlení Němci dostali lekci a na týden se postarali o naplnění mediálního prostoru, já jsem dvěma tisíci podpořil společnost Tipsport a autor mého oblíbeného citátu o tom že ,,Fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí a kterou vždycky vyhrají Němci,´´ Gary Lineker, v médiích uznal, že se mýlil.
No, ještě že aspoň ten Petr koupil tenkrát Vašíkovi ty plenky.
