Vladimír: Lhal, kradl, vyhrožoval, děsil. Přesto zvítězil. Prozatím.
Hana: Bydleli spolu. Dvacet let. Nikdy se nepotkali.
Vladimír: Vybráno, objednáno, odesláno, očekáváno, ztraceno. Česká Pošta.
Julie: Já nejsem blbá, já jsem speciální.
Karel: Byl veselý chlapík. Nikdo ho nikdy neviděl.
Hanka: Měl hudební hluch, a proto rád zpíval.
Zdeňka: Sní o šťastném stáří, dočká se hororu.
Bára: Sedím, jím, stoupnu si na váhu, pláču.
Vladimír: Přišel na kurs psaní, odešel bohužel nepopsán.
Pavlína: Mami, co je nejdůležitější na světě? Ty.
Petra: Seznámení v ráji, svatba, život v háji.
Julie: Vyvolený. „Proč zrovna já?“
Pavlína: Co ode mě chceš? Vlastně už nic.
Karel František: I po dlouhém dni vždycky znovu svítá.
Michaela: Bydlet pospolu, bez zbytku užívat ztřeštěnou svobodu.
Pavlína: Kudy se mám vydat? Srdce ti poradí.
