Jedno mezi nimi vyčnívalo a mělo velkou autoritu. Byl to mohutný angorský kocour, který všem neustále připomínal, jak velký je borec. Žije sice v domě, ale je nejrychlejší, nejchytřejší a přežil by i v divočině...
Všechna zvířátka mu pochlebovala. I zrzavá kočka k němu vzhlížela, ale bázlivě se držela opodál.
Jednoho dne farmář odjel a zapomněli kocourovi připravit baštu. Ten po několika hodinách přestal mluvit, smutně šmejdil po dvorku a hledal, co by zakousl. Zvířátka jen nevěřícně kroutila hlavou a čekala, že dokáže vše, čím se chvástal…
Večer se k němu mourovatá kočka pokorně připlížila a přinesla mu pěkně vypasenou myšku. Kocour jí celou schlamstnul a ani nepoděkoval.
Poučení: Nauč se lovit nebo umřeš hlady. Ne ten, kdo se chvástá, vždy exceluje.
