No, ale fakt docela přituhlo, stálo by to asi za bačkoru. Pivo by nás nezahřálo a pronést nějakou tu flašku přes kontroly u vchodu už fakt neni prdel.
A Pepa ze šachty furt: „Nevadí, kámo, zajdem na voliš.“
To je ovšem podle mě hovno sport. No, ale než sedět doma se starou, tak jsme vyrazili.
A Pepan zase: „Bude se ti to líbit. Za Ostravu hraje i pár bijců z nároďáku.“ To určitě! Teda nevim, co na tomhle pinkání vidí.
„Dobrý Pepane,“ utnu ho. „Jdu jen kvůli mrazu a sněhu! Nečekej, že bych na ty jelimánky chodil nějak pravidelně.“
Hala omšelá, jinak aspoň teplíčko. Fandů podstatně míň, kotel nevidim. A to skandování nějak nemá šťávu. Zlatý Baníček! Ovšem zase tady čepujou pivko. I grog si člověk může vzít do hlediště, tak to jó, to by šlo. S tím to pude vydržet.
Jak tak koukám, kurt je to malý, navíc ta síť uprostřed… To se ani moc hošani nenadřou, když mají tak malý hřiště a ještě na sebe ani nemůžou. Žádnou pořádnou strkačku teda asi nezažijem.
No, ale panejo, docela jim ho hopsá. „Jak vysoko je vlastně ta síť, Pepane?“ To mě poser, 243 cenťáků, a oni skáčou nad ní skoro do pasu. Tak to teda čumim.
A ty vole, ten mrňous v jiným dresu to umí vzadu hustě vymetat. To teda nežeru, že je ochoten se tak válet, to musí bolet. Tyjo, třeba nagelovaný panáci ze Sparty by se po takových placákách nezvedli. Už by čuměli po rozhodčím, aby to pískal. A tady nic, hned se sbíraj a za chvíli bum prásk na zem zase znovu.
A ten servis nebo smeče! Jako by to stříleli. Nechápu, kde se jim ten švih v pazourách bere.
No, ale je to jejich věčný plácání a objímání po každym balonu – ať už ho vyhráli nebo naopak ztratili. Furt na sebe šahají, jako kdyby byli přihřátý. Možná i jsou. Co myslíš, Pepane?
Jinak taky prd atmoška. S rozhodčím se nehádají, navzájem si nenadávají, žádné karty… A lidi jako šprti jen tleskaji, k tomu dva bubny a konec. Trochu nuda, žádný grády.
Už abych zase šel na Bazaly! Baníček, to je jinej svět.
Pepane, skoč ještě pro jedno, ať nám to líp uteče.
