„Promiň, to si fakt musím přečíst," prohlásila jsem, když mi na mobilu pípla zpráva o doručení e-mailu. Kolegyně se zatvářila, jako že ji to opravdu zajímá. Na tuhle zprávu již dlouho čekám. Nedočkavě otvírám e-mail, hltám písmenka…„Ty jo! Tak mi přiznali 50 000! Paráda! Já se snad zblázním," tančím štěstím na židli.
Úplně jsem se zasnila. Už vidím ty moje děti, jak si společně užíváme na letním táboře. Ilonka bude loudit Coca Colu, Kačena bude trávit hodiny foukáním duhových bublin. Marek na procházkách nasadí svou rychlou chůzi. Naštěstí jeho asistentka aktivně sportuje a už ho dobře zná, jí jen tak neuteče.
Já mám takovou radost! Díky té dotaci nemusím zvedat cenu pobytu. To ocení rodiče! A k tomu mám pro ně ještě jedno překvapení – prodloužení tábora o jeden den. Musím se skromně pochválit, že jsem ten projekt hezky napsala , líčím své dojmy kolegyni v práci. Ta moje nadšení bere s rezervou, ale vím, že mi fandí. Známé se již nějaký ten pátek. Naštěstí pracovní doba končí. Kolegyně je už myšlenkami někde na horách. A já se vidím v teple domova, na pohovce s tužkou v ruce, jak připravuji letní tábor. Tentokrát už třetí v řadě, který pořádám pod hlavičkou spolku „Nikdy nejsi sám.“
Jsem doma. Teď si v klidu tu krásnou zprávu přečtu ještě jednou…
„Dobrý den, Správní rada Nadace ČEZ schválila Váš projekt „Svět nás baví u Rzehaczka!" do aplikace EPP Pomáhej pohybem ve výši 50 000 Kč.“
Moment … ještě jednou … Do aplikace Pomáhej pohybem? Co to jako je? Rychle klikám a zjišťuji informace. Aha! Takže to znamená, že než ty peníze dostaneme, ještě se na ně pěkně nadřeme. Já sháněním pohybumilovných a pohybuchtivých dobrých lidi. A pak ti všichni naverbovaní známí, známí známých a snad i nějací neznámí se dobrovolně upíšou k tomu, že ujdou, ujedou, uběhnou hodně moc kilometrů, abychom společně sportovní aktivitou sbírali body. Ty nám pak ve finále nadace promění na peníze.
Ale to dáme! Když se všichni naši přátelé a podporovatelé zapojí, to dáme. A pojedeme! Možná to bude k aktivnímu pohybu motivovat i mě, uvidíme…
