Zadání: Vynechte uvozovací větu a vymyslete, jak opravdu hrdina soptil. Zůstane jen přímá řeč a nálada.
„A sakra!“ nadával pět minut nad rozlitým červeným vínem.
Další příklady:
„Podej mi tu tužku!“ zařvala na něj.
„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné,“ rozbrečela se.
„Vlastně na vaši nabídku nemůžu přistoupit,“ nemotorně se pokoušel vyhnout souhlasu.
„A sakra!“ nadával pět minut nad rozlitým červeným vínem.
„A sakra! Červené z toho světlého gauče nedostanu. Jak tohle vysvětlím našim? Ale já ti říkal, ať vezmeme bílé. Jenže to je samá zdravá výživa, červené krvinky, a pak to takhle dopadá. A na tu tvou Kámasútru ti příště taky kašlu. Nebejt těch experimentů, tak tu flašku neskopneš… Promiň lásko, víš, že jsem cholerik. Zapomeňme, prosím, na těch posledních pět minut.“
Viktor Polzer
„Miláčku, ty už jsi doma?“ ozvalo se po chvíli z ložnice.
„Ano a za chvilku budu u tebe!“ jen co uklidím ten bordel, dodal tiše. „Já jsem úplný kretén, když postavím nedopitou otevřenou flašku vína za dveře,“ naštvaně zabručel pro sebe a hledal kolem sebe něco, čím by zastavil zvětšující červenou kaluž na koberci. „Nevíš, kde máme tu příručku s domácími radami?“ zavolal z kuchyně na manželku.
„Stalo se něco?“
„Ne, ne, jenom jsem si chtěl něco zjistit,“ rychle odpověděl a začal hledat v druhé zásuvce. Po chvíli marného hledání se ozvalo z ložnice: „Vezmi na to rozlité víno sůl a studenou vodu. Kbelík a hadr najdeš v koupelně pod umyvadlem.“
„Dík.“
Karel Kupka
„Kterej vůl tu nechal to víno??!! A nezavřel ho! Tak když otevřu láhev, tak ji dopiju, nebo zavřu! A já jak druhej vůl do ní kopnu! A kdo to uklidí??!! No já!! Uklízečka bude až odpoledne! Takže to z tý blbý podlahy vylížu JÁ!!! Kdo jinej?! Nebo to ty blbci rozšlapou po celým patře! Přijde šéf a bude zuřit! A stejně to odnesu JÁ! Jsem přeci asistentka! Houby! Děvka pro všechno!! Tak v tý luxusní ouzký sukni na zem a stírej!!! No už to je! Ale počkej! Až já zjistím, kdo to byl! A já to zjistím!! A pak Ti ukážu ten pravej Sajgon, Ty HAJZLE!“
„A sakra, že jsem nenaléval bílé! To červené víno udělá fleky na koberci, které ani za 5 minut nevyčistím!“
Jan Otto Pípla
Alena Štiková
„A sakra, to jsem musel rozlít to víno právě teď, dá mi to minimálně 5 minut, než to vyčistím a to mám být už dávno na cestě, svinstvo červený!!!“
Lenka Doleželová
„A sakra! Rozlil jsem víno. Rychle! Nestůj tady. Běž pro sůl nebo tam zůstane flek.“
Vlastislav Janík
„A sakra! Mám vobě ruce levý? Tak sem kokot?! Pět litrů vína a já to tady uklízim jak votrok!''
Josef Alb
„A sakra, sakra… Když to neutřu, než skončí reklama, vpije se to do její oblíbené bílé sedačky.“
Anna Vocelová
„Pane Bože! Musí se to vždycky stát zrovna mně?! Teď abych hledal sůl, nebo to nepůjde vyprat. Stejně dostanu zase vynadáno a dlouho to budu poslouchat! Proč zase JÁ???“
Šárka Končalová
„A sakra, to ta lahev nemůže zůstat stát když jdu okolo?“
Helena Procházková
„A sakra! To snad není pravda! neříkal jsem ti, že tu sklenku nemáš stavět na kraj stolu?! Doprčič, mám politý kalhoty, teče to všude. Koberec zas nepůjde vyčistit, já se z toho zblázním! Od toho červenýho vína ty fleky nepůjdou vyčistit! No, prosím, a ještě to tady nateklo do papírů. To snad není pravda. teď, abych to přepisoval znova! Krucipísek!“
Věra Zástěrová Sasínková
Další příklady:
„Podej mi tu tužku!“ zařvala na něj.
„Podej mi tužku, než ti jednu fláknu, ty holomku.“
Josef Alb
„Podej mi tu tužku! A nečum tu jak trubka!“
Alena Štiková
„Podej mi tu tužku a pohni, nebudu tu čekat do zítřka!!!“
Lenka Doleželová
„Honzo, nešťouchej pořád do Edy, podej mi tu tužku a sedni si hned do lavice!“
Anna Vocelová
„Tužku, tužku, hned!“
Vlastislav Janík
„Podej mi tu tužku, vždyť dobře víš, že se teď nejméně 14 dní nemohu ohýbat!“
Jan Otto Pípla
„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné,“ rozbrečela se.
„Miláčku, prolévám potoky slz za to krásné, co jsme spolu prožili.“
Anna Vocelová
„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné,….. nemáš kapesník? Nechci mít rozteklý oči.“
Lenka Doleželová
„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné. Až se mi chce z toho plakat.“
Vlastislav Janík
„To co jsme spolu prožili bylo moc krásné. Nemáš kapesník? Tohle už asi nevydržim.“
Josef Alb
„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné, nikdy jsem nic takového nezažila… je mí moc líto, že se dnes vidíme naposledy a že to končí… budu na to vzpomínat po zbytek života … fakt… přísahám!“
Alena Štiková
„Tak, možná se již nikdy neuvidíme. Chce se mi brečet, ale to co jsme spolu prožili, bylo moc krásné!“
Jan Otto Pípla
„Vlastně na vaši nabídku nemůžu přistoupit,“ nemotorně se pokoušel vyhnout souhlasu.
„No, víte… Nejsem si jist… Manželka by se zlobila, kdybych se s ní o nabídce nejdříve neporadil.“
Anna Vocelová
„No… víte co? Jak bych to řekl… já vlastně nemohu na vaši nabídku přistoupit.“
Lenka Doleželová
„Vlastně na vaši nabídku nemohu přistoupit, protože mi za pět minut odjíždí vlak.“
Vlastislav Janík
„Vlastně na Vaši nabídku nemůžu přistoupit, protože já to ehm... nemám u sebe tóóó... občanku ani, ehm, peníze.“
Josef Alb
„Vlastně na Vaši nabídku nemohu přistoupit… rád bych.. kdyby záleželo na mě… ale na to já jsem bohužel malý pán… celá rodina by se za to na mě zlobila.“
Alena Štiková
„Vlastně na Vaši nabídku nemohu přistoupit, šéf by mě asi zabil!“
Jan Otto Pípla
