Moje maminka, branická patriotka, mě doprovázela s nadšením. Manžel měl na vybranou mezi fotbalem a kulturou a světe div se – kultura zvítězila a ani to nebolelo!
Přišli jsme s předstihem a v předsálí už byli shromážděni kolegové „spisovatelé“, kterým udílela poslední pokyny před akcí dobrá duše a hlasová specialistka v jednom Jana Vaňková.
Jejich hlasitý smích při mé četbě první věty příspěvku mě utvrdil v přesvědčení, že to bude povedený večírek.
Je přesně sedm hodin. Diváci sedí na svých místech, technici tlumí světla v sále. Dana je ve svém úvodním projevu mile přirozená, její sestra, jazzová zpěvačka Eva, nezapře rodinný temperament. Evin zpěv se spolu s hudebním doprovodem nese sálem. Poprvé padá zmínka o Arnoštu Lustigovi, duchovním otci kurzů tvůrčího psaní, báječném člověku i spisovateli.
První blok autorského čtení otevírá svou povídkou Yakeen. Jeho skvěle namluvená cédéčka s cestopisnou tématikou je možno zakoupit během večera přímo v sále. My si z pódia vyslechneme ještě tři další povídky a po nich nastává opět chvilka pro hudbu. Eva Emingerová zve na podium svou krásnou dceru Majdu a zpívají společně. Po příjemné hudební vložce přichází čas na prvního hosta večera, kterým není nikdo jiný než Arnoštova dcera Eva Lustigová. Vzpomíná se na Arnošta, nechybí emoce.
Dojemnou chvilku vystřídá chvíle vážná. Další blok večera autorského čtení je uveden povídkou kazašské Tatarky Asji Žilové Mlátičky se vracejí. Ticho v sále by se dalo krájet, posluchači jsou plně soustředěni na obsah povídky. Téma je silné i po letech, mohu jen potvrdit. Doba polistopadová mi přímo ožívá před očima.
Bajky posluchačstvo pobavily i přiměly k zamyšlení tak, jak to v případě tohoto literárního útvaru bývá. Krásnou bajkou přispěla i dvanáctiletá Jasmin Carmel, která se rozhodně mezi dospěláky neztratila.
Po dalším hudebním vystoupení v podání Evy Emingerové a její Majdy pokračuje cestopisný blok.
Spolu s autory cestopisných příběhů cestujeme světem křížem krážem a zároveň jsme příjemně naladěni na soutěž s National Geographic, kterou vyhlašuje Dana společně se zástupkyní jmenovaného časopisu Šárkou Pěnkavovou.
Program svižně pokračuje dál křestem knih Yakeena, Kláry Dvořákové alias Olívie Úžasné a samozřejmě knih, které vydala Dana Emingerová společně se svými žáky. Po přestávce nás opět vítá hudba v podání členů rodinného klanu Emingerových a nelze zde nezmínit úžasného pětaosmdesátiletého tatínka, který svou dceru i vnučku neúnavně doprovází na saxofon.
Následující blog zajímavých, více či méně peprných povídek uvádí Bořivoj Beránek. Vydechneme si a vzpamatujeme se při dalším energickém zpěvu Evy a Majdy.
A pak už Dana uvádí poslední blok veselých i vážnějších povídek, který zakončuje svým dílkem Jak maminka konečně dala tatínkovi. My v publiku se bavíme náramně. Dana přeje k narozeninám svému tatínkovi. Pár slov připojuje i maminka.
Závěrečný song má příznačný název My Heart Belongs to Daddy. Přídavek pak zpívá celý sál. Společným zpěvem je krásně završen večer plný kultury, četby a zajímavých rozhovorů, večer plný dobré nálady a vzájemné pospolitosti. Díky, Dano, bylo to na výbornou !
