Rád bych se vám představil. Jmenuji se Benzin. V každé zemi mi říkají trochu jinak, ale vy mě budete znát jako Natural. My nic jako věk nemáme, rozlišujeme se podle jiného čísla. Krásně voním. I když občas slyším na svou adresu takové poznámky, jako „To je smrad!“ a podobně.
A hele, už zase ten známý zvuk čerpadla. Tak co to bude dnes? Doufám, že něco s pořádně velkým motorem a vysokou spotřebou. Nebo ta super rychlá motorka, to by byl zážitek! Už letím hadicí do čerpací pistole.
Cesta je to krátká a čerpadlo silné, takže z venkovního světa nic nevidím. Padám do téměř prázdné nádrže nějakého vozu a peru se se svým předchůdcem. Jsem ale silnější, je mě víc. Hm, okolo je to nové, neopotřebované, vypadá to nadějně. Cesta ven snad půjde hladce a já budu moci ukázat, co ve mně je. Ještě chvíle klidu, mám čas se pěkně usadit.
Tak, a je to. Slyším, jak můj nový majitel startuje motor. První mé kapky letí úzkým palivovým potrubím do motoru. Dostávám se do vstřikovačů. Jsou krásné a nové. A je jich šest! Mám opravdu štěstí. Ještě chvíli se tlačím před ústím trysek a pak jsem pod obrovským tlakem vystřelen postupně do všech šesti válců. Rozptyluji se do drobných kapek a promíchávám se se vzduchem. Jsem jako v ráji. A teď přijde to nejlepší. Píst mě spolu se vzduchem tlačí čím dál víc a my čekáme na jiskru, která nás zapálí, a já budu moci konečně dodělat práci, pro kterou jsem byl stvořený. Upřeně hledím na elektrodu a v tom přichází záblesk. Je to tu. Začínám hořet a díky vzduchu, se kterým jsem spojený, mi to jde jedna báseň. Odkopnu píst tam, odkud přišel a měním se v plyn. Tady moje práce končí. Jsem spokojený. Za chvíli uvidím svět a půjdu do nebe. To je přece důkaz toho, že jsem byl užitečný, nebo ne?!
