Jednoho dne měl mravenec už dost úmorné práce, nezaplacených přesčasů a věčné buzerace od nadřízených v mravenčí korporaci. Rozhodl se, že nejistota spojená s odchodem bude stokrát lepší. Chtěl si užívat života.
Vyrazil z mraveniště a po cestě potkal včelu. Že byl zvídavý, hned navázal řeč. „Jak se včelko máš?“
„Ále, pole samá postříkaná řepka, čisté kytky aby pohledal, výnosy medu klesají. Nevím už, kde ten nektar brát,“ horlila včela.
„Hm,“ přemýšlel mravenec a vnuklo mu to myšlenku a začal podnikat.
Využil svůj um a zvídavost, kterými v korporaci opovrhovali, a vytipovával pro včely lokality s bio nektarem. Bedýnkoval a dodával až k úlům. K nektaru přibral další hmyzí komodity a vše úspěšně přeprodával v lesní říši dál.
Jeho akcie se začali prodávat na velelesní burze. Postavil si mraveniště větší, než to, z kterého vzešel, najal si více pracovníků než bylo u něj doma. Stal se obávaným zaměstnavatelem, protože podřízené tlačil k vyšším výkonům. A na vysněný poklidný život čas neměl, protože musel hlídat své akcie a investice.
Poučení: Když chceš vést spokojený život, hledej ho uvnitř sebe. Statky ti ho často nepřinesou.