Řeka – někdy vody, že se nevejde do koryta, jindy sotva potůček. Buď povodeň, nebo prázdný studny. Řeka je tady samej kámen. Koupat se v tom nedá, ryb málo, lufťáci je stihnou za víkend vyhcytaqt. Když je moc vody, je to tu samej vodák, sjíždějí řeku a strašně přitom řvou. Každou chvíli jez, buď patřičně zdevastovanej, nebo se právě opravuje. Na břehu bláto, lepší tam ani nechodit. A ještěk tomu je ta voda hnědá! Tedy pokud fabriky v Týnci nevypouští do vody svinstvo, to pak hraje všema barvama.
Na obou březích chaty, každá jiná, většinou už něco pamatují, ty nové jsou honosné a nevkusné. Ve všední den neposekaná tráva, zarostlá zahrada, o víkendu řvoucí děti, no fuj, to je mi krásná příroda! A hrad v Týnci? Taková špinavá Daliborka, ale bez Dalibora. Věž je plná netopýrů, ale lidi se tu kochají. Prý je tu nádherně! Nevěřte tomu, jsou to jen propagační řeči, aby sem dostali ještě více turistů ! Jakoby jich tady nebylo už dost! I lidi jsou tu protivný, vetřelce nesnáší, nejvíc Pražáky. Radím Vám dobře, je to tu hnusný, nejezděte sem!
