„Jako proč? Jste snad do toho dědka zamilovaná?“
„Paní, tomu nerozumíte.“
„Já se kvůli nějakému potentátovi se nepotentím.“
„Podívejte, já vám říkám, že tohle není váš vlak.“
„Naopak. Tohle je můj vlak. A on ať si vozí zadek v těch svých vládních limuzínách.“
„To je vlak nás všech. Jestli si pan prezident koupí lístek, je to i jeho vlak.“
„Je to jen volební trik, nechutná kampaň na zblbnutí lidí, jako jste vy.“
„Náš pan prezident žádnou kampaň nepotřebuje. Je to velká osobnost, uznávaná, společensky na vysoké úrovni, po světě jezdí...“
„Za nároďák hlavně chlastá, takže dělá ostudu...“
„Ježiš, co se to děje?! Díky, že jste mě zachytila, už bych byla na zemi.“
„Možná se nám pan prezident přesunul i s opičkou do lokomotivy a teď ten vlak řídí. Pak to takhle vypadá...“
„Minule tady můj starej upadl a natloukl si koleno.“
„Nějak vážně?“
„Tři neděle ležel v nemocnici.“
„Nepovídejte...“
„Do kolene ho píchali, vodu mu brali!“
„To je tím, jak dráhy kašlou na opravu tratí.“
„To víte, pravá ruka neví, co dělá levá. To je samé Penďolíno…“
„Máte pravdu.“
„Kam jsem dala tu tašku, abych na ni nezapomněla.“
„Počkejte, netahejte se s ní, já vám ji sundám. Jsem přece jen vyšší.“
„To jste moc hodná. Už bychom se měly chystat.“
„No jo, za chvilku vystupujeme, tak pojďte.“
Zadání: Vymyslete si tři postavy rozdílného charakteru, které spolu jedou ve vlakovém kupé. Jedna z nich vystoupí a zbylé dvě ji v dialogu komentují.
