směješ se na mě
a já stále znovu
vidím v tvých očích světýlka.
Odezvu synaptických spojů.
Jsi mi tak blízko, že už to víc nejde.
Cítím tvůj dech na svých rtech,
tvá prsa se mých zlehka dotknou.
Dopamin v mozkových závitech.
A to všechno jen v spleti neuronů,
co podobá se stromu,
pod kterým ležíme.
Já přitom nožem ryju do mozkové kůry
tvé jméno vedle mého.
Mozek a láska se nedá zastavit.
