„Neřvi a hlas, kde ji vidíš!“ zavelela jsem a točila se v kuchyni, jak na obrtlíku.
„Za košem, za lednicí,“ hlásila dcera, „teď vběhla do předsíně!“
Nelenila jsem, hupsla tam za ní a honem pozavírala všechny dveře.
Byly jsme tam na malém prostoru samy dvě. Dvounohá kočka a myš.
Co teď, letělo mi hlavou. Jak ji odtud vypudím?
Babička, proč tu se mnou není babička?! Ta by si určitě věděla rady.
„To si piš! Ničeho se neboj, má milá, a do toho! Existuje jediné řešení. Smrt za každou cenu!“
„Díky, babi!“
Nazula jsem manželovy kanady a myš udupala.
