Kohout každé ráno zakokrhal, slepice se seběhly kolem, přišel hospodář nasypal jim zrní, sebral vajíčka a šel domů.Jedna slepice kohouta obdivovala a chtěla, aby jí to kokrhání taky naučil. Pořád za ním chodila a škemrala: „Nauč mě to, budu jako ty.“
„Já jsem kohout, tak kokrhám a ty jsi slepice, tak snášíš vajíčka. Tak to příroda zařídila.“
Slepice za ním pořád běhala, žadonila a tak ji kohout nakonec začal učit kokrhat. Když už to uměla skoro tak dobře, k nerozeznání od kohouta, postavila se ráno před hospodáře a zakokrhala.
Hospodář se na ní kouká, kroutí hlavou a povídá: „Co je to za divnou slepici? Od kdy slepice kokrhá? Na kokrhání je tady kohout.“
Popadl sekeru a usekl jí hlavu.
Poučení: Neuč se věci nesmyslné, hloupé a zbytečné.
