První, co jsem uviděl byly křídy všech barev a veliká tabule. Vedle ní, narvaná k prasknutí, stála knihovna. Byla plná knížek o zvířátkách, ty mám rád.
Sebral jsem veškerou odvahu a vešel dovnitř.
„Tak sem budeš chodit,“ pošeptal mi tatínek.
Trošku mě to vyděsilo. Když jsem spatřil všechny ty vyrovnané stolečky a židličky do třech řad, nikde žádné hračky, jen židle, stoly knihy, tabule a jedna prázdná korková nástěnka, vzadu za všemi lavicemi, nelíbilo se mi tu.
Velikými okny byl vidět podzim a prolézačky. Radši bych se teď houpal.
Pustil jsem tatínkovu velkou ruku. Myslel to vážně?
„Tatínku, vždyť já jsem přece nezlobil...“
Pokud Vás příběhy na těchto stránkách zaujaly, můžete si objednat novou povídkovou knihu Doba obalová:
150 povídek od padesáti autorů na 260 stranách, navíc 30 originálních ilustrací od Davida Vávry a studentů Fakulty designu a umění v Plzni. Objednávat ji můžete zde.
