Země se nechvěje. Ani nikde neduní hrom.
Oslnila mě jasná záře. Nový začátek! To přece znám. To už jsem jednou zažila.
Jak mé oči přivykaly světlu, ze třídy se postupně vynořovaly obrysy dětí. Všechna místa, na kterých jsem dříve sedávala já, jsou obsazená.
Ano, je to tak.
Mé místo už není tam, mezi nimi, ale přímo před nimi, v čele třídy. Teď to budu já, kdo bude těm malým housenkám vyprávět příběh o tom, jak se zakuklit, aby se později mohli stát motýlem.
