Za zkamenělinami do marocké pouště hamady - napsal Martin Valent

Foto: autor

„Helou, mafrend,“ vítá nás berberský průvodce ve městě Midelt. Jedeme do marocké hamady. Je kamenitá a nesplňuje romantické představy mnoha lidí o písečné poušti, ale je to místo, které nadchne právě paleontology. 

Se dvěma najatými Berbery míříme do města Erfoudu. V jeho okolí se nacházejí úžasně zachované zkameněliny silurských lilijic. Často připomínají svým tvarem rostliny a jsou to živočichové příbuzní ježovkám a hvězdicím.
V kamenité hamadě máme mimořádnou příležitost sledovat jednotlivé vrstvy i na desítky kilometrů daleko.
Odkrytost terénu je tu téměř stoprocentní a mnoho velmi bohatých lokalit je díky tomu krásně přístupných.
Brzy jsme i my našli dobře zachované části lilijic na lokalitách, kde pracují místní kopáči. Za směšné částky prodávají své nálezy překupníkům, kteří vyvážejí marocké paleontologické bohatství v naprosté většině případů do zahraničí.

Foto: autor

Protože je Maroko asi šestkrát rozlehlejší než naše republika, bývají přesuny mezi oblastmi časově náročné. Proto jsme se museli rozdělit. Jedna skupina zamířila na ordovické lokality a za sběrem trilobitů do okolí města Alnif. Druhý tým odjel k městu Goulmima, kde jsou známé křídové lokality s krásnými pozůstatky zkamenělých ryb.
Obě skupiny byly velmi úspěšné. Našli jsme mnoho trilobitů, amonitů i ryb, které obohatily naše národní muzejní sbírky. Po celodenní práci jsme si dopřáli za odměnu noc v poušti. Usínali jsme pod širými nebem a za svitu hvězd si užívali nefalšovaný „svatý klid“. (Škoda jen, že ten, kdo první usne, také nejhlasitěji chrápe.)
Vedle mnohých paleontologických nálezů, o které naše expedice obohatila Národní muzeum, jsme si přivezli nejen nezapomenutelné vzpomínky na setkání s místními lidmi a s jejich jinou kulturou, ale hlavně jedinečné zážitky z kamenité pouště hamady.

Foto: autor

Druhá verze:
Za zkamenělinami přes Gibraltar do Maroka 
„Helou, mafrend,“ vítá nás náš berberský průvodce. 
Po třech dnech cesty z Prahy jsme auty dorazili do Maroka. Jsme ve městě Midelt, kde se na nás již čekají dva berberští průvodci, aby s námi vyrazili do města Erfoud. Paleontologové toto město velmi dobře znají, protože v jeho okolí se nacházejí velmi krásně zachované zkameněliny silurských lilijic. Tyto lilijice, které často připomínají svým tvarem rostliny, jsou živočichové příbuzní ježovkám a hvězdicím. 
Dočkali jsme se. Jedeme do pouště. Vítá nás marocká poušť hamada. Tato poušť je kamenitá a nesplňuje romantické představy mnoha lidí o písečné poušti. Přesto je to místo, která nás nadchne. 
Pro nás paleontology je právě kamenitá hamada mimořádnou příležitostí, při které můžeme sledovat jednotlivé vrstvy i na desítky kilometrů daleko. Odkrytost terénu je tu téměř stoprocentní a mnoho velmi bohatých lokalit je díky tomu krásně přístupných. 
A podařilo se. Našli jsme velmi dobře zachované části lilijic na lokalitách, kde místní lidé kopou. Od těchto kopáčů pak místní překupníci za směšnou částku jejich nálezy kupují a prodávají dál v naprosté většině případů do zahraničí. 
Protože je Maroko asi šestkrát rozlehlejší než naše republika, bývají přesuny mezi lokalitami a oblastmi časově náročné. Proto jsme se museli  rozdělit a jedna skupina zamířila na ordovické lokality a za sběrem trilobitů do okolí města Alnif. Druhá skupina odjela k městu Goulmima, kde jsou známé křídové lokality s velmi krásnými nálezy zkamenělých ryb. Lze jen říci, že obě skupiny byly velmi úspěšné a mnohé nálezy zkamenělin (trilobiti, amoniti, ryby, …) velmi obohatily naše muzejní sbírky. 
Obě skupiny měly také možnost přespat v poušti, kde zažili nefalšovaný „svatý klid“. Usínat v pustině za svitu hvězd po celodenní práci je zaslouženou odměnou. Škoda jen, že ten kdo první usne, také nejhlasitěji chrápe. 
Vedle mnohých paleontologických nálezů, které tato expedice Národnímu muzeu přinesla, každý z jejich účastníků si odnesl nezapomenutelné zážitky na setkání s místními lidmi, jinou kulturou a hlavně kamenitou pouští hamadou.