Mou nejistotu jistí
šustění podzimního listí.
Vůně zemité hlíny. A jako přídavek k tomu
sluneční paprsky v korunách stromů.
S láskou se přimykám k pevnému kmeni.
Zavírám oči, oddaná snění.
Jdu odvážně naproti celému světu
zachytit momenty života v letu.
Daleko k jihu stáčí se ptáci.
Zlatavé peníze s lehkostí bytí dolů se snáší.
V dlani mám ukryté poklady krásné.
Držím je pevně – tři kaštany vzácné.
Kousek od včelí rodiny
válím se zcela bez viny.
Přitahuji k sobě nádhernou peřinu
vytvořenou barvami podzimu.
Oddaná jako milenka je letošní tráva.
Nádherný podzim všanc se mi dává.
Občasné tiché cvaknutí
Jako lusknutí prstů – bez hnutí.
Zachycená je myšlenka, šťastný stav bytí.
Jediný k žití.
Jízda na životním kolotoči.
Fotka v rámečku pokoj prozáří.
Dívám se do vlastních očí.
Slza dojetí ztratí se ve stáří v polštáři.