21. října 2019

Tváří v tvář grizzlymu - napsaly Kristýna Rose a Bohuslava Kopřivová

"Tak co bych si dneska dal? Včera lososi, předevčírem lososi, furt jenom lososi, už by to chtělo změnu. Ne, že bych měl vyloženě hlad, ale na něčem bych si smlsnul... A hele, podívejme, že by sváča?"
"Ježiš, co to je? Už je to tady. Grizzly proti mně. Určitě mě sežere. Co mám dělat?" 
"Je to nějaké kostnaté, na můj vkus. Na to kašlu."
"Jak to říkal ranger? Zvednout ruce, nedívat se do očí a pomalu ustupovat z cesty. A hlavně nedělat rychlý pohyb."

"A sakra. Nějak to vyrostlo. Ještě aby mě to napadlo. Radši jdu jinam. Ale co to?"
"Do pytle padám! Průser…"
"A hele, zmenšilo se to! Skočím po tom, než uteče."
"Honem na nohy, ruce nahoru a zase pomalu couvat…"
"Proboha co to je? Už je to zase velký. Těch pár kostí mi za to nestojí. Jdu na lososy."

Foto: Bohuslava Kopřivová