Zavolej mi včera, řekla otci dcera,
když odcházela z domova.
Podívej se shora,
kdo na tebe teď volá.
Zavolám ti zítra,
až chladná budou jitra
a bude cítit mráz.
Zavolám ti z jara.
To jsi ještě byla malá.
Vše pěkné bylo v nás.
Zavolej mi dneska.
Už zní to, jak ohraná deska.
Slíbit není hřích.
Zavolej mi tady,
kde z písku stavíš hrady,
co zničí první sníh.
V jakémkoliv čase, v jakékoliv době
konečně zavolej nás k sobě.
Odměnou nám bude šťastný dětský smích.
