Bublinková koupel - napsala Kateřina Hovadíková

Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu

Písmenka létají vzduchem tam a zase zpátky. Tužky píšou, potom škrtají, klávesnice klapou. Atmosféra je uvolněná a tvůrčí. Účastníci našeho spisovatelského zájezdu do Štířího dolu u Kricemburku sypou z rukávu jeden originální nápad za druhým.

Všichni vědí, co mají psát, kdy je oběd, v kolik hodin mají být seřazení k odjezdu na večer autorského čtení.
Věrka zkrátka drží celou organizaci akce pevně v rukou. A k tomu rozdává úsměvy na všechny strany. Jen jednou, jedinkrát se pustila svého žezla, tedy spíš klíčů od chalupy a jak to dopadlo. Všichni jsme byli pořádně vymrznutí.
Kritické situace však prověřují charaktery. A je paráda, že jsem mohla být mezi lidmi, kteří místo nadávání a stěžování si hýří vtipem a vymýšlejí plány kudy se do chalupy dostat. Obraz odhodlaného Šimona sundávajícího si boty, aby mohl vyšplhat na balón a vysvobodit nás, z hlavy jen tak nedostanu.

Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu

S velkou radostí jsme přivítali Bořka, jenž si schovával klíče u sebe.
Jakmile se podaří svolat nás na jednu hromadu a dáme se do čtení, Dana sedí na druhém schodu a ve tváři má výraz jakoby odpočívala v bublinkové koupeli. Asi je jí tady s námi dobře.
Žasnu nad tou studnicí nápadů, emocí, vtipu a inteligence, která je ukrytá v každém z nás. Takový víkend dokáže povolit uzdu naším fantaziím, vytrhne nás z našich obýváků, kde často není klid na psaní, vpouští do nás chuť ještě víc a ještě lépe psát. Protože psaní je radost. A taky jsem pochopila, že může být i ventil. Ventil našich radostí, které si dovolíme naplno prožít a starostí, které necháme pozvolna odplout.
Pro příště mám jedinou doporučující poznámku k našemu pobytu: všechny hlasité vysavače a přístroje našich domácích bychom mohli zamknout do skříně s časovým zámkem. Úderem řekněme deváté se zámky odblokují a děj se vůle boží.