„Pospával jsem, mám hlad, kdy bude večeře?“
„Pojď ke mně, pomazlíme se spolu, moc jsi mi celý den chyběl.“
„Ale jenom chvilku, už mi kručí v břiše.“
„Měla jsem vážně náročný den. V poradně fronta rozhádaných partnerů, všichni na sebe házejí špínu, obviňují se a vyčítají si naprosté nesmysly. Ty lidi jsou fakt šílení! Úplně mě to vysává. Cítím se hrozně. Bez energie. Nad vodou mě drží jen tvoje láska. Natáhni se ke mně na gauč!“
„Tak jo, ale nezapomeň na to jídlo…“„Když tu tak spolu ležíme, vnímám tvoje pevné tělo a tvůj horký dech, je mi hned líp. Všechny starosti jako by zmizely…“
„Prima, ale co bude s tou večeří?“
„Tvoje bezmezná oddanost a věrnost mi vrací sílu do života. Najednou je mi úplně dobře. Díky, že jsi. Víš co, dáme si nějakou baštu, jo?“
„Konečně, to ti to trvalo!“
„Lásko, tady máš plnou misku granulí. No, vidíš, jak ti chutná! Žít s tebou je radost. S manželem se to nedá vůbec srovnat. Toho zajímalo jen jídlo. Ještě, že se odstěhoval…“
Původní verze:
„Ahoj miláčku, jsem doma! Už ses mě nemohl dočkat, viď?“
„Pospával jsem, mám hlad, kdy bude večeře?“
„Pojď ke mně, pomazlíme se spolu, moc jsi mi celý den chyběl.“
„Ale jenom chvilku, už mi kručí v břiše.“
„Měla jsem vážně náročný den. V práci blázinec, pohovor se šéfem dopadl katastrofálně, kolegové mě pomlouvají, nikdo mě tam nemá rád. Cítím se děsně. Nad vodou mě drží jen tvoje láska. Natáhni se ke mně na gauč!“
„Tak jo, ale nezapomeň na to jídlo…“
„Když tu tak spolu ležíme, vnímám tvou přítomnost a tvůj horký dech, je mi hned líp. Všechny starosti jako by zmizely…“
„Prima, ale co bude s tou večeří?“
„Tvoje bezmezná oddanost a věrnost mi vrací energii. Už je mi úplně dobře. Díky, že jsi. Víš co, dáme si nějakou baštu, jo?“
„Konečně, to ti to trvalo!“
„Lásko, tady máš plnou misku granulí. No, vidíš, jak ti chutná! Žít s tebou je radost. S manželem se to nedá vůbec srovnat. Toho zajímalo jen jídlo. Ještě, že se odstěhoval…“
