Beru do ruky nového Dana Browna, na kterého jsem si od Vánoc konečně udělala čas. Otevírám knihu a poslouchám prozpěvování ptáčků, kteří se po chladné noci probouzejí k životu. S dalšími minutami ožívá i všechno kolem a já nestačím všechnu tu krásu pozorovat.
Hladoví racci poletují nad mořskou hladinou a hledají svůj první chod. Všude kolem je nevídané ticho. Jen pár rybářů v nedalekém přístavu připravuje své lodě na další pracovní den. A já tu jen tak sedím, koukám a říkám si, o jakou krásu ti Španělé svým dlouhým vyspáváním přicházejí.
Někdy je zkrátka dobré jít tvrdohlavě proti španělskému režimu a prožívat nezapomenutelné chvíle v době, kdy místní stále sní o odpolední siestě.
