"Vrrrrr", aukční síní se rozléhalo nesouhlasné psí vrčení. Všichni se podívali na nesympatického vlčáka, který nechal prodat vlastního potomka.
"Jak to mohl udělat!?" ozvalo se z davu a další protesty následovaly..."Doufám, že brzo chcípneš, ty vypelichanče jeden ! "
"A ta bílá pudlice! I ta je divná! Klidně si koupí v dražbě cizí mládě!"
Pudlice si toho nevšímá, je šťastná, že má konečně vlastní štěňátko. Po kastraci už ani nedoufala, že se jí splní sen a představuje si, jak společně dovádějí a v duchu plánuje, jak ho naučí všechno co umí.
Když vlčák přijde domů, začne hltat granule, které koupil za vydražených 20 dolarů. Týden nežral.Veškeré peníze dal za léčbu. Po sdělení lékaře, že léčba nezabrala a zbývá mu měsíc života věděl, že udělal to nejlepší co mohl, když prodal své milované štěňátko bílé pudlici. Po smrti své feny štěně bylo jeho jediným společníkem a kamarádem, ale nesmutní, ví že se brzy setká se svou fenou v nebi.
Poučení: Nesuď druhé za jejich činy. Nevíš, co je k nim vedlo.
Další povídky a příběhy najdete na novém Olžině blogu. https://povidky49.