Gočár na frontě - napsal Šimon Pravda

Gočárova vila v Krucemburku

1. 11. 1918
J. Gočár dopis z fronty

Má nejdražší Marie,
výstřely utichly, plameny dohasly, černý dým odvál vítr, prach a krev nám z našich tváří pomalu smývá déšť. Má krásná Marie, válka je u konce, je mír. Stále nemůžu uvěřit. Když zavřu oči, vidím Vás na nádraží v modrých šatech, jak čisté nebe. Vlak se rozjížděl a mé oči tiše plakaly.
Ještě pořád živě cítím Vaše rty rudý jak víno. Myslel jsem, že Vás už nikdy neuvidím.

Jak absurdně mi zní ta slova: „Konec války.“ Po tom všem, co jsme v zákopech dělali. V srdci hledám mír, ale nacházím v něm jen Vás, nás a strach. A bojím se, že mě nepoznáte, až se vrátím domu.

Gočárova vila v Krucemburku

Jsem zraněný, ale nebojte, jsem celý. Ležím v bezpečí nemocnice, nemusím do pole, jako moji přátelé. Doktor říkal, že bych se do měsíce měl vrátit domů. Rána se mi hojí trochu pomaleji. Nedělejte si starosti, má drahá Marie, to nejhorší mám za sebou.
Až se vrátím, udělejte mi svíčkovou a já Vám za ni postavím palác.
S láskou
Váš Josef



10. 11. Marie Gočárová
Ach, drahý Josífku,
oni Vás postřelili, co se stalo. Scházíte mi. Otec říká, že určitě dostanete nějaký řád. Ach, vraťte se domu. Jsem těhotná, Josefe. Čekáme dítě. Včera jsem byla s maminkou koupit gočárek.
Marie