Slyším, jak otvírá lednici. Asi má hlad a mně dojde, že já vlastně taky. Kvíkám, abych mu dal znamení, že chci něco dobrého. Doufám v můj oblíbený ledový salát. Po chvilince dojde s velikánským lupenem. Já byl šťastný, že mi donesl moje oblíbené jídlo a rozkvíkal jsem se štěstím. Chroupu si ho a navíc mě při tom ještě drbe na zádech. Bože to je super.
Po jídle jsem odpočíval, když v tom slyším malé cvaknutí. Brána se otevřela. Vykouknu a uvidím velikánské bludiště postavené z dlouhých obrázkových knížek. Vylezu a objevuji každý kout labyrintu, když v tom ucítím vůni, kterou znám. Jdu za ní. Jedna zatáčka vlevo, potom rovně a pak vpravo. Mrkvička! Schrupkám si ji. Poskočím si radostí a začnu drandit všechny zatáčky bludiště. Proběhnu ho celé dvakrát dokola. Při třetím kolečku cítím, jak na mě padá únava, a tak se vydám na cestu zpět do klece. Jakmile skočím zpátky, zavře se za mnou brána.
Jdu se pořádně napít a potom si lehnu do mého dřevěného domečku. Schovám se do sena a usnu. Za chvilku se mi zdá sen o mé vysněné morčecí kamarádce.
