„Dobrý den.“
„Ahoj. Ty jsi tu nová?“
„Ano, poslali mě zeshora, mám se tu ucházet o práci.“
„No, jsi taková malá. Hm, nevadí. Je dost, že vůbec někoho poslali. Už bylo na čase. Jsem tu na to sama už tři roky. Tak se posaď. Proběhneme to.“
„Co?“
„Vstupní pohovor, přeci.“
„Aha.“
„Takže datum narození?“
„Teď.“
„Místo narození?“
„Tady.“
„Praxe?“
„Praxe?!“
„Aha, praxe nulová. Já fakt nechápu, že vždycky posílají úplný nováčky. Prošla jsi aspoň nějakou teoretickou přípravou?“
„Ano, dávali nám základní školení“.
„Bylo vás víc?“
„Ano, další jsou na cestě.“
„No sláva! Aspoň něco. To je dobře. Sami bychom to nezvládli. Lidi nás nemají rádi. Hlavně ženský. To už tě doufám taky naučili.“
„Jo, to nám říkal.“
„Myslíš šéfa?“
„Hm.“
„No, s ním si taky užiješ. Posílá nás sem makat a sám nám pak hází klacky pod nohy.“
„Jaký klacky?“
„Krémy třeba.“
„Krémy?“
„Krémy. Neboj, to poznáš. Pojď se mnou.“
„Kam?“
„Ukážu ti tvoje pracoviště. Ale nejdřív vyřídíme papíry.“
„Papíry?“
„Jo, papíry. Dohodu o pracovní činnosti. Bez toho to, maličká, nejde. Každej potřebuje papíry. Předpis je předpis. Jak bys bez nich vykazovala denní činnost?“
„To já nevím, co je to denní činnost?“
„Hloubení. Ta tvoje se jmenuje hloubení. Ukážu ti kde. Nejdřív ale ten papír. Ten si hlídej. Bude jenom tvůj.“
„Vlastní papír, áááách.“
„No, jak myslíš. Přečti si to a podepiš. Jedna verze tobě, druhá mě, třetí nahoru.“
Věc: Dohoda o pracovní činnosti
Zadavatel: Mozek, a.s.
a
Zhotovitel: Vráska, s.r.o.
spolu uzavírají dohodu o pracovní činnosti, jejž účelem bude hloubení vrásky do kožního folikulu o celkové délce osmi centimetrů v oblasti os frontale, čili kosti lebeční.
Pro hloubení smějí být použity tyto druhy materiálu: Smích, Láska, Starosti, Jídlo, Alkohol, Problémy a Věk.
Při dobře vykonávané práci možný kariérní posun do oblasti os zygomaticum, čili části spánkové, mezi oční vrásky.
„Oční vrásky?“
„Jo, jo, oční vrásky. Jednou jsem se mezi ně taky dostala. To už je ale dávno a taky jinde.
Byly vyhloubený jenom ze smíchu. Moc fajn holky. Bylo tam veselo. No, jen pokračuj, čti dál.“
„Dohoda o pracovní činnosti se sjednává na dobu čtyřiceti tří let, dvou měsíců a dvanácti dní.
Ukončení pracovního poměru nastane 14. 11. 2072, a to žehem ve strašnickém krematoriu.“
„Spokojená?“
„Spokojená? To jako vážně?! Mám vlastní papír, vlastní práci a možnost kariérního růstu. Mám svůj účel. Nemůžu být víc. Jsem ta nejšťastnější a nejspokojenější vráska na světě. Honem, kde to mám podepsat?“
A tak se vráska upsala do služby. Hloubí a hloubí a taky se snaží nalákat další rekruty. Zájemkyň je dost. I když, někdy to není lehký povolání, tohle vráskování. Zvlášť takhle po Vánocích, kdy kosmetické balíčky zaplní kořenový systém jehličnanů, které mají tu smůlu, že musí dělat lidem v obýváku les, a následně i vyhloubené drážky v obličejích dam.
Ale vráskám to nevadí. Útěchou jim je totiž fakt, že svou práci dotáhnou vždycky zdárně do konce.
„Ahoj. Ty jsi tu nová?“
„Ano, poslali mě zeshora, mám se tu ucházet o práci.“
„No, jsi taková malá. Hm, nevadí. Je dost, že vůbec někoho poslali. Už bylo na čase. Jsem tu na to sama už tři roky. Tak se posaď. Proběhneme to.“
„Co?“
„Vstupní pohovor, přeci.“
„Aha.“
„Takže datum narození?“
„Teď.“
„Místo narození?“
„Tady.“
„Praxe?“
„Praxe?!“
„Aha, praxe nulová. Já fakt nechápu, že vždycky posílají úplný nováčky. Prošla jsi aspoň nějakou teoretickou přípravou?“
„Ano, dávali nám základní školení“.
„Bylo vás víc?“
„Ano, další jsou na cestě.“
„No sláva! Aspoň něco. To je dobře. Sami bychom to nezvládli. Lidi nás nemají rádi. Hlavně ženský. To už tě doufám taky naučili.“
„Jo, to nám říkal.“
„Myslíš šéfa?“
„Hm.“
„No, s ním si taky užiješ. Posílá nás sem makat a sám nám pak hází klacky pod nohy.“
„Jaký klacky?“
„Krémy třeba.“
„Krémy?“
„Krémy. Neboj, to poznáš. Pojď se mnou.“
„Kam?“
„Ukážu ti tvoje pracoviště. Ale nejdřív vyřídíme papíry.“
„Papíry?“
„Jo, papíry. Dohodu o pracovní činnosti. Bez toho to, maličká, nejde. Každej potřebuje papíry. Předpis je předpis. Jak bys bez nich vykazovala denní činnost?“
„To já nevím, co je to denní činnost?“
„Hloubení. Ta tvoje se jmenuje hloubení. Ukážu ti kde. Nejdřív ale ten papír. Ten si hlídej. Bude jenom tvůj.“
„Vlastní papír, áááách.“
„No, jak myslíš. Přečti si to a podepiš. Jedna verze tobě, druhá mě, třetí nahoru.“
Věc: Dohoda o pracovní činnosti
Zadavatel: Mozek, a.s.
a
Zhotovitel: Vráska, s.r.o.
spolu uzavírají dohodu o pracovní činnosti, jejž účelem bude hloubení vrásky do kožního folikulu o celkové délce osmi centimetrů v oblasti os frontale, čili kosti lebeční.
Pro hloubení smějí být použity tyto druhy materiálu: Smích, Láska, Starosti, Jídlo, Alkohol, Problémy a Věk.
Při dobře vykonávané práci možný kariérní posun do oblasti os zygomaticum, čili části spánkové, mezi oční vrásky.
„Oční vrásky?“
„Jo, jo, oční vrásky. Jednou jsem se mezi ně taky dostala. To už je ale dávno a taky jinde.
Byly vyhloubený jenom ze smíchu. Moc fajn holky. Bylo tam veselo. No, jen pokračuj, čti dál.“
„Dohoda o pracovní činnosti se sjednává na dobu čtyřiceti tří let, dvou měsíců a dvanácti dní.
Ukončení pracovního poměru nastane 14. 11. 2072, a to žehem ve strašnickém krematoriu.“
„Spokojená?“
„Spokojená? To jako vážně?! Mám vlastní papír, vlastní práci a možnost kariérního růstu. Mám svůj účel. Nemůžu být víc. Jsem ta nejšťastnější a nejspokojenější vráska na světě. Honem, kde to mám podepsat?“
A tak se vráska upsala do služby. Hloubí a hloubí a taky se snaží nalákat další rekruty. Zájemkyň je dost. I když, někdy to není lehký povolání, tohle vráskování. Zvlášť takhle po Vánocích, kdy kosmetické balíčky zaplní kořenový systém jehličnanů, které mají tu smůlu, že musí dělat lidem v obýváku les, a následně i vyhloubené drážky v obličejích dam.
Ale vráskám to nevadí. Útěchou jim je totiž fakt, že svou práci dotáhnou vždycky zdárně do konce.