„Proč to není doříznuté čistě až do konce?!“ Stojím nad dřevěnou podložkou, právě vyrobenou naším nádherným, zbrusu novým firemním laserem.
„Takhle to nesmí opustit barák, to by byla pěkná ostuda!“ lamentuji zklamaně. „V čem je chyba? Vysvětlí mi to někdo?“„Je to softwarem. Udělali jsme to, jak nejlépe to šlo, jenže ono to nemaká!“ brání se vedoucí výroby. „Vždycky se to nějak zdeformuje. Už si fakticky nevíme rady.“
„Asi nejsme první, kdo potřebuje laserovat!“
Podrážděně přemýšlím, jak z toho vybruslit.
„Zavolám naše grafiky z Prahy, ti s tím určitě pohnou,“ navrhuji.
Následující dvě hodiny si s Prahou voláme a mailujeme, vyměňujeme soubory. Následuje další test.
„No konečně!!!“, rozplývám se nad prvním dobrým kolečkem.
Není to ještě perfektní, ale potřebuji motivovat tým.
„Díky za pomoc, už to skoro šlape!“ píšu Praze. „A zbytek spolu odkadíme u mě v kanceláři!“ Překlep v e-mailu už nejde zastavit!
Vynálezce umístění K vedle L na klávesnici by měl být po zásluze potrestán…
