Navštívit o půl generace staršího bratrance Evžena není legrace. Chová exotickou havěť, no a protože žije sám, každého, kdo strčí nos do jeho příbytku, okamžitě zaměstná.
Bývalý cirkusák a dobrodruh v jedné osobě bydlí ve vilce po rodičích na kraji města. Terária zabírají dvě velké místnosti. Sám obývá nehostinný kutloch a kdysi skvostnou halu domu.
Žena mu už dávno utekla, bude to 35 let. Odešla v den, kdy si jejich společný mazlíček Krajta královská, začala měřit právě tříměsíční dcerku Adélku. To tak už někteří hadi dělají. Natáhnou se vedle vyhlédnutého sousta a zjišťují, zda se vejde. Evža v momentě vyměnil život rodinný za život s roztodivnými živočichy.
Svým podezřelým způsobem chování a života vůbec, zůstává pro okolí nepochopen. Nikdo pořádně neví, co všechno umí a kde se to naučil. I po letech dokáže překvapit. Občas se mi stane, že se nemohu dozvonit. Zato Klobouk ve křoví, Terezu či Cikánku, zahranou na klavír a bravurně zazpívanou třebas v C dur, slyším až k brance do zahrádky. Ke všemu tenhle vášnivý cestovatel ovládá nejméně osm jazyků, dobře vaří a úúúžasně tančí. Zkrátka je všeuměl a život nepromarnil. Všechno dělá dokonale, je totiž perfekcionalista až, až na ten úklid. Hned jak se dozvoním, dostanu silnou tureckou kávu a jako bonus průpovídku v turečtině. Pak vyzkouší ještě holandské chrochtání a francouzské něžnění. Řehtá se jako blázen. Baví ho, že ničemu nerozumím. Cukr servíruje v tanečním kroku Walzu, samosebou z krabice. Nádobíčko je prý jen pro panenky. Po pár filosofických úvahách a životních moudrech, vyrážíme k teráriím. Musíme poklidit a nakrmit.
Cestou šerem obytného skladiště míjíme knihovnu nacpanou k prasknutí, v rohu retro lyže, síťku na motýly a historický dalekohled. A pak, pak to přijde. Otevřením dveří se ocitáme v jiném světě. Ve světě teplomilných mazlíčků a taky, člověče div se, naprostého pořádku. Jaký kontrast k obytné části domu. Tady se živel Evža stává jiným člověkem a dějí se věci. Mám pro něho zvláštní slabost, ale hadi a pavouci ho vyloženě zbožňují. Šíří kolem sebe atmosféru klidu, vševědoucnosti a veliké, snad té největší obezřetnosti.
Tak tohle je můj bratranec Evžen. Ale ne všichni členové širší rodiny týpka v teplácích milují. Umí totiž nemilosrdně říkat pravdu do očí. V neposlední řadě, kdo by si přál potkat při návštěvě na podlaze Šmithova sklípkana, žábu Pralesničku nebo Dikona.
