Chodit s hlavou vztyčenou se vyplácí.Sametová revoluce osvobodila nejen lidi od totality, ale i památky od jejich šedi. Dívala jsem se na ty omšelé, ale stavebně úžasné domy a litovala, že jsou tak zanedbané. To se umocnilo po přečtení knihy Miroslava Horníčka „Dobrý den, socho!“. V ní se doporučuje, dívat se při procházkách po městech nejen na své nohy, ale i zvednout hlavu vzhůru, a pokud je na fasádách domů socha, pozdravit ji, jako by byla živá. Opravdu jsem to tak dělala, hlavně to první doporučení.
Se zdravením to bylo horší, ale díky tomu jsem si začala ještě více všímat krás měst, která jsem navštívila. Mnoho domů však mělo některé detaily skoro neviditelné, naprosto splývaly s fasádou. Skoro nic se neopravovalo, a pokud ano, tak většinou až když z domů začaly opadávat římsy a jiné ozdobné prvky. Ty byly často osekány a tím se nenávratně celá fasáda znehodnotila. Občas se z krásného secesního domu stala stavba připomínající kasárna.
Nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdyby se dalších třicet let téměř nic neopravovalo a byla prováděna jen takováto „údržba‘‘.
Dnes je více než polovina všech domů v Praze opravená. Jsou čisté a barevné, celé ulice rozjasněné a vše je veselejší.
Nyní je opravdu radost chodit s hlavou vztyčenou a „zdravit sochy“.
Cvičení pro ostatní účastníky kurzu:
Vymyslete poutavý začátek k původnímu Bohunčinu příběhu o Praze
(Kristýna Rose)
