I takto nějak může vypadat kopaná. A i citlivý člověk dělá někdy nepatřičné věci.
Při prodeji kaprů se každoročně sejde celá vesnice a kromě ryb se prodává i grog a punč, zpívají se koledy a celá obec se jaksi sblíží. Každý si koupí kapra, popřejí si navzájem vše dobré, popijí a všichni se pomalu dostávají do veselé vánoční pohody.
Rum i grog mizel jako kapři z kádě. Všichni kapři byli prodáni a rozveselení a spokojení občané odházeli s kaprem domů.
Už se těšili, jak se zase při podobné akci sejdou. Jen prodavači museli ještě spočítat tržbu, dobrovolný příspěvek na hasiče, uklidit a nezapomenout na svého kapříka a na zbylé hlavy a vnitřnosti, neboť každý zde rybí polévku nevaří, a tak jich zbyla spousta.
I dvě z příležitostných prodavaček, matka s dcerou, se vydaly na cestu domů. Obtěžkány igelitkami s kapry a hlavami, šly po silnici a hodnotily průběh vydařené akce. Pohoda ale skončila, když se dvě tašky s hlavami protrhly a ty se rozkutálely po silnici. Žádné jiné zavazadlo nebylo po ruce, a tak byla dcera vyslána do nedaleké chalupy pro něco, kam by se hlavy vešly. Silnice byla jen místní komunikace, a tak se dalo předpokládat, že jsou všichni s kaprem doma a nikdo tudy nepojede. Dlouho to byla pravda, hlavy se válely na silnici, nic nejelo, ale ani dcera nešla.
Najednou se tu auto objevilo. Blížilo se docela rychle, a tak nezbylo nic jiného, pokud měly být hlavy zachráněny před rozježděním, než je urychleně odkopávat mimo vozovku. Na sbírání nebyl čas. Kopaná s hlavami dopadla dobře, téměř všechny „míče“ se podařilo zahrát do autu, ale dcera s taškou stále nikde. Matce proběhlo hlavou: snad se jí něco nestalo, není to daleko a divočáci tu teď nejsou. Nedá se nic dělat, hlavy nechám v příkopě napospas zvěři a se zbytkem kaprů se ji vydám hledat.
Našla ji. Seděla v chalupě, vesele si povídala se sousedy a na matku a tašku úplně zapomněla. Až když ve dveřích uviděla maminku, táhnoucí zbylé igelitky, ihned si uvědomila důvod své noční, či spíše ranní návštěvy. Rychle se obě rozloučily a s půjčenou pevnou taškou se se smíchem vydaly domů. Cestou posbíraly nepřejeté a zvěří nesežrané kapří hlavy a zkoušely si představit překvapení řidiče, když ve tři hodiny ráno před Štědrým dnem viděl na silnici hrát ženu fotbal s kapřími hlavami. Ještě že nedostal smyk. Ani se mu nedivily, že nezastavil.
