Zámek Červená Lhota, po zavírací hodiněOsoby a obsazení:
Magdalena Zrinská ze Lhoty
Kastelán
„To je neštěstí, to je neštěstí, ukradli mi můj obraz. Viděla jsem je, bídáky. Kde jste pane kasteláne, nebudu klidně spát, dokud se mi nevrátí.“
„Paní hraběnko, kde jste? A jste to vůbec vy? To jsem blázen. Že jsem si dával to pivo, vždyť je bába už pět set let po smrti.“
„Člověče nestoudný, kasteláne proradný, jak to o mě mluvíte? Vždyť já už pět set let strážím tento zámek. A nejsem žádní bába. Jen třicet let mi dal Pán Bůh, než mě ruka zločinná svrhla z cimbuří.“
„Panenko Mariá, fakt je to ona. A kde jste, já vás nevidím?“
„Jsem přímo za vámi, vy zloději jeden.“
„No dovolte, lítáte kolem, neumíte nic než strašit a takhle mi nadáváte? Já vám tady hlídám zámek a pouštím sem turisty.“
„Madam, oni zaplatili vstupné.“
„A nahradili si to tím, že ukradli můj obraz, že? Nesnažte se z toho vymluvit. Viděla jsem je. Nesli ho ven. A jestlipak víte, kde je?“
„Ehm, ehm, no, tedy …….“
„Chlape jeden nestydatej. Vy jste je sem pustil a dohodli jste se. Máte ho u sebe na kase a klíče máte jen vy.“
„Milostivá paní hraběnko Magdaleno Zrinská ze Lhoty, prosím vás, odpusťte mi. Padám před vámi na kolena, mám pět dětí a nemocnou ženu. A malý plat. Ten výdělek měl jít na léky. Smilujte se a odpusťte!“
„Muži hříšný, kvůli tvé ženě a dětem ti odpouštím. Obraz vrátíš a já ti dám část svého pokladu na léky pro tvou ženu. Ale ještě jednu podmínku mám, do smrti mi tady budeš sloužit a hlídat zámek před lupiči.“
„Nikdy Vám to nezapomenu. Do smrti budu sloužit. Děkuju mnohokrát a líbám lem vašeho roucha.“
