Aby bílá bílá byla - napsali Magda Hánová a Vojtěch D.

Bílá paní 

Mladá studentka Helena vezme jako přivýdělek brigádu na zámku. Její pracovní náplň spočívá v tom, že na sebe vezme převlek bílé paní a dělá atrakci pro turisty.

Helenka: „Ježiš, to jsem se lekla, co tady děláš?!“
Bílá paní: „Dobrý den, krásná panno.“
Helenka: „Panno?! No sorry, už je mi sedmnáct! Chceš mi říct, že ty jsi ještě panna?“
Bílá paní: „Zajisté, zdám se vám snad jako rytíř?“

Helenka: „Co to meleš? Ti snad přeskočilo? No, vlastně se ani nedivím, že jsi ještě nesbalila žádnýho chlapa, s tímhle divným make-upem.“
Bílá paní: „Pro vás už jen paní! Mimochodem, já tu jsem už sedmistý rok, kdy jste se tu objevila vy?“
Helenka: „Já jsem tu na brigádě teprve od pondělka, kastelán mi nabídl víc peněz, než jsem měla v mekáči.“
Bílá paní: „O kastelánovi mi ani nepovídejte. Nevím, jak to dělá, ale pod ním se už strašit skoro nedá. Ochrana zámku mě drží jen ve věži a díky vaší práci na mě už v noci stejně nikdo zvědavý není.“
Helenka: „Ty vole, tady se dělaj i noční?!“
Bílá paní: „A kdy jindy? Byla by Bílá paní za dne vůbec vidět?“
Helenka: „Já tu makám od dvanácti do čtyř, jako atrakce pro turisty... Hele, a jak to vůbec máš s tím kastelánem? Mě se celkem zamlouvá, posledně mě zval na večeři. Ty tu s ním teda zůstáváš i přes noc?!“
Bílá paní: „V noci jsem ho budila ze spaní, ale co nemůžu skoro na krok, vlezu vždy s úlevou do obrazu.“
Helenka: „Přestávám ti trochu rozumět. Nejsi náhodou "pod vobraz" už teďka? Napadá mě, nechceš si to někdy vyměnit? Ty ve dne a já bych za tebe vzala noční, klidně bych tu s tím kastelánem přes noc zůstala.“
Bílá paní: „Proč ne! V noci tu stejně nikdo není, přes den bych se tu prošla, zastrašila bych si jako dřív a zase se vrátila zpět do svého obrazu.“
Helenka: „Ty kráso, nejsi snad nakonec opravdová Bílá paní?! A já už se bála, že si nás kastelán vydržuje obě.“