Ing. doc. RNDr. František Kořínek měl na univerzitě ve svých dvaceti letech první úspěch v biologickém šlechtitelství a už tenkrát dostal mezinárodní studentské ocenění.Dnes dál zkouší a experimentuje. Hledá význam a vliv některých květin na člověka. Tisíce a tisíce pokusů, práce dvanáct až šestnáct hodin denně mu pomalu přináší výsledky. Konečně se chystá ukončit jeden z posledních výzkumů a uzavřít kapitolu vlivu květin na člověka.
V laboratoři je sám a pomalu přistupuje ke skleněnému zvonu, pod kterým se ukrývá zkoumaná rostlina. Podaří se? Dnes se tedy rozhodne, zda se potvrdí jeho teorie o vlivu květin na člověka. Dnes se rozhodne o dalším způsobu a životě lidstva.
Zvedá zamlžený skleněný zvon.
„Úžasné! Je to tady! Změním lidem život na celém světě!“ zvolal.
Květ se podobá pingpongovému míčku, na kterém raší bodlinky.
V hlavě již má jméno pro tuto divnou a nebezpečnou rostlinu. Do zkratky názvu vložil, co viděl a 19 let na tom pracoval: COVID 19.
Do dveří laboratoře vstoupí manželka. Celý život František rodinu zanedbával.
„Mám to. Konečně jsem to dokázal,“ chlubí se své ženě.
„A kdy už půjdeš domů?“
„Už jdu. Kašlu na to“.
To byly poslední slova šíleného šlechtitele, výzkumníka, vědce, badatele a kdysi tak nadějného studenta přírodovědecké fakulty.
