Nesnáším jejich nadšení, nesnáším vstávání v sobotu v 7 hodin ráno, nesnáším, když musím taky předstírat nadšení, nesnáším když sněží a rozpouští se mi řasenka. Nesnáším totiž běžky.
Zbytečně dlouhý, šlapou jedna na druhou, když je to nejmíň vhodný, strašně kloužou dolů, prokluzujou nahoru a nejhorší je kombinace kopec dolů a zatáčka…
Tady většinou zvítězí hmota nad duchem, sundávám běžky a zbytek cesty je vztekle táhnu za sebou.
A letos nic, únor, a sníh nikde. Všechny víkendy trávíme s milýma dětma, s příjemnými manželi mých sladkých kamarádek.
V sobotu vstáváme v devět. Procházky jsou po suchých stráních mezi lesy. Miluju globální oteplování. Ale radši se mě na to neptejte v létě. Nesnáším totiž horko…
