osvěžme mysl svou čerstvými doušky,
nechoďme do krámu, zásoby netřeba,
stačí když občas se vydáme pro chleba.
Važme si aspoň teď každičké vteřiny,
kdy máme na blízku celé své rodiny,
zklidněme mysl svou, najděme zas svůj klid,
nejde přec o nic víc než náš svět zpomalit.
Točil se moc rychle, nestíhal sám sebe,
vzal si tak rukojmí – mě, Lojzu i Tebe,
každý ať vystaví svůj život kritice,
zda se mu vyplatí pořád jen honit se.
Až si zas nastavíš ty správné hranice,
nebude pražádný důvod žít v panice,
zas bude krásně, netřeba roušky,
vesmír nám připraví zas jiné zkoušky.
